Roky mimořádně uvolněné fiskální a měnové politiky posunuli globální ekonomiku na cestu zpomalení v následujících letech. Když dojde k krachu, stagflace 70. let se spojí se spirálou dluhové krize z období po roce 2008. Nouriel Roubini je přesvědčen, že v takovém případě už hlavní centrální banky nebudou mít žádné možnosti.
Ekonom Roubini už dříve upozorňuje na to, že dnešní mimořádně uvolněná monetární a fiskální politika v kombinaci s množstvím negativních šoků mohou vést k stagflaci ve stylu 70. let (vysoká inflace spolu s recesí). Ve skutečnosti je podle něj riziko dnes ještě větší než tehdy.
Poměry dluhu ve vyspělých ekonomikách a na většině rozvíjejících se trhů byly v 70. letech mnohem nižší, a proto stagflace historicky nesouvisí s dluhovými krizemi. Neočekávaná inflace tehdy vymazala skutečnou hodnotu nominálních dluhů s pevnými úrokovými sazbami, čímž se snížila zátěž veřejného dluhu mnoha vyspělých ekonomik.
Naopak, během finanční krize v letech 2007 – 2008 vysoké poměry dluhu (soukromé i veřejné) způsobily vážnou dluhovou krizi, jelikož praskla bublina na trhu s nemovitostmi. Následná recese však vedla k nízké inflaci, pokud ne přímo k deflaci. V důsledku úvěrové krize došlo k makrošoku agregátní poptávky, zatímco rizika jsou dnes na straně nabídky.
Podle Roubiniho máme dnes to nejhorší ze stagflačných sedmdesátých let i z období let 2007 – 2010. Poměry dluhů jsou mnohem vyšší než v 70. letech a kombinace volných hospodářských politik a negativních šoků z nabídky ohrožuje spíše inflaci než deflaci, což v následujících letech připraví půdu pro stagflace dluhovou krizi.
Dr. Zkáza to vidí tak, že uvolněná monetární a fiskální politika budou prozatím nadále nafukovat bubliny na straně aktiv a úvěrů. Varovné signály jsou zjevné, v dnešních vysokých poměrech ceny a výnosů, nízkých prémiích akciového rizika, nafouknutém trhu s bydlením a technologických aktiv a iracionálního zájmu o SPAC, krypto sektor, vysoce výnosný firemní dluh, kolateralizované úvěrové závazky, private equity, meme akce a denní akciové retailové obchodování. V určitém okamžiku tento boom vyvrcholí náhlou ztrátou důvěry, přičemž přísnější měnová politika způsobí prasknutí bubliny.
