Nejdůležitější rozdíl od jiných daní, které usilují vybírat při maximálním možném zachování neutrality, to znamená aniž by narušily trh, je ten, že daň ze sladkých nápojů patří do kategorie politik z oblasti zdraví, a ne fiskálních politik.
Proč zdaňovat nápoje s velkým obsahem cukru?
Racionalita spočívá v první řadě v negativních účincích (externality), které pro společnost předpokládá konzumace sladkých nápojů. Nadměrný příjem tohoto typu nealkoholických nápojů může zvýšit prevalenci problémů jako je cukrovka a obezita, což představuje značné náklady pro zdravotní systém.
Druhý argument se týká problémů se sebekontrolou spojených se spotřebou takového typu výrobků. V tomto smyslu by provádění veřejných politik, které zvyšují cenu těchto výrobků, povzbudilo spotřebitele k přehodnocení těchto nákladů. Sami se nakonec rozhodnou, zda i nadále budou nápoje tohoto druhu součástí jejich jídelníčku, pokud bude cena vyšší.
Co nám říká ekonomická teorie?
Můžeme vyloučit, že poptávka po tomto typu produktu je zcela nepružný, bez jakékoliv reakce spotřebitele na zvýšení ceny. Spíše bude spotřeba klesat, pokud cena stoupne. Tímto způsobem daně z tohoto druhu nápojů povedou ke zvýšení prodejní ceny, snížení marže pro výrobce a snížení úrovně spotřeby. Stejně platí, že čím je poptávka po tomto druhu zboží méně citliví na růst ceny, tím větší je dodatečný příjem, který může státní pokladna získat. Na druhé straně musí tvůrci politiky věnovat pozornost substitučním vzorcem spotřeby sladkých nápojů, protože poptávka se může posunout směrem k jiným nezdravým alternativám, jako jsou alkoholické nápoje.
Co se stane po zavedení daně?
Popularita zavádění takového typu daní umožňuje mít stále více empirických důkazů o jejich účincích. Zejména zvláštnosti americké politiky, které umožňují různé daně v každém městě, nabízejí přirozené experimenty nezpochybnitelné hodnoty.
Bohužel, stále existuje velká neshoda, pokud jde o přesný dopad těchto daní na poptávku a spotřebu sladkých nápojů. Například odhadovaný vliv zvýšení ceny tohoto zboží o jedno procento, se podle studií projeví oslabením poptávky v rozsahu od -0,13 do -3,87%. Většina studií se zaměřuje na Spojené státy, kde je možné, že část spotřeby přesune prostřednictvím nákupů mimo geografického rozsahu působnosti daně. V takovém pojetí mají výše uvedená čísla tendenci vést k méně optimistickým poklesem spotřeby těchto nápojů.
Dostupné čísla poukazují na to, že zvýšení daně negativně ovlivňuje konzumaci různé, v závislosti na kategorii nápoje. Například méně odrazuje od konzumace smoothie a džusů, více od konzumace kolových nealkoholických nápojích a podobně. A záleží i na typu spotřebitele, určitě cena má větší vliv na dospělých jako na děti.
Měly by se nezdravé nealko nápoje zatížit vyšší daní?
I když některé studie poukazují na snížení skutečného příjmu kalorií (a snížení hmotnosti) po zavedení vyššího zdanění, zdá se, že spotřebitelé částečně nahrazují tyto nápoje jinými nezdravými, které jsou od daně osvobozeny.
Oprávněná obava souvisí s možnou regresivitou daně. Výdaje v této oblasti mají větší váhu v nákupním košíku nejchudších domácností. Tímto způsobem daň představuje vyšší procento z příjmu znevýhodněných rodin. Toto hodnocení je však neúplné ze dvou důvodů. Musíme vzít v úvahu, že snížení spotřeby těchto výrobků může mít pozitivní účinky na blaho jednotlivce. Lidem s omezenějším rozpočtem se může stát, že při vypuštění nákupů zdaněných nápojů ze svého spotřebitelského koše se jim z dlouhodobého hlediska zvýší blahobyt. Studie rovněž ukazují, že nejbohatší domácnosti jsou pravděpodobně i ty nejinformovanější a nejvíce omezují nákup těchto nápojů. V tomto smyslu se strategie osvětové kampaně o nezdravé konzumaci cukru v kombinaci s racionalitou této daně jeví jako účinná.
Konečný výsledek této fiskální politiky bude záviset na regionu a dalších daňových politik. Konečně je velmi zajímavé sledovat, jak tyto daně mohou podpořit vývoj vylepšených zdravějších receptur na nealkoholické nápoje ze strany firem. Bohužel, zatím nejsou k dispozici studie, které by ukázaly, jaké důsledky může mít tato daňová politika z hlediska zaměstnanosti.
Uplatňování zdanění nezdravých nápojů prostřednictvím zvýšení DPH nezohledňuje složení každého konkrétního nápoje. A nemá dopad na spotřebu ve stravovacích zařízeních, kde cenová elasticita spotřebitele je jiná, než v hypermarketech. Tyto dva aspekty mohou představovat překážky ve srovnání se všemi zdánlivě výhodami
